Čtvrtí ve Znojmě

Po více než dvouapůlhodinové cestě se náš autobus prokousal úzkými okrskovými cestami do ranním sluncem zalitého Znojma. Ke stadionu v Horním parku zbývá ještě pořádný kus cesty pěšky. Před brankou stadionu se houfují hlídky našich soupeřů. Bude jich letos celkem devět ve stejné kategorii a devět družstev mladších dětí. Krátce po prezenci a po slavnostním zahájení se vydáváme na první stanoviště. Dívka si hrála v parku a hluboce se řízla do předloktí levé horní končetiny. Silné žilní krvácení holky obratně zastavily správně naloženým tlakovým obvazem. Druhá dívka se silně popálila na obou dlaních a holeních. Po ochlazení popálenou kůži nahrazujeme sterilním krytím. Po ohledání zraněných završujeme ošetření sérií protišokových opatření. Dařilo se nám. Další stanoviště prověřují naše znalosti dopravních situací a základů první pomoci. Blížíme se ke svahu, kde naříká dívka, která si zvrtla kotník, když běžela na pomoc kamarádce. Ta si svírá hrdlo. Na boční straně krku je stopa po kousnutí hmyzem. Dívka začíná silně otékat, hrozí anafylaktický šok. V dané chvíli můžeme hrdlo dívky pouze chladit a provést protišoková opatření. Tep dívky se prudce zvýšil. Kousek dál leží pod stromem tři zranění. Chlapec si při pádu zarazil kus větve do dlaně. Vedle leží žena se zlomeninou dolní končetiny. Nejhůře je na tom mladý muž. Nedýchá, zastavilo se mu srdce. Musíme předpokládat zlomenou páteř. Po šetrném otočení zahajujeme masáž srdce a umělé dýchání. Byly jsme úspěšné. Zbývá pro raněného sestrojit nosítka a dopravit ho na určené místo. Vše zvládáme dobře. Teď už jen správně určit byliny, odevzdat kartu s výsledky a nacpat si bříška právě přivezenou voňavou pizzou. Byla jen třešničkou na dortu, a tak se na VIP sedačkách stadionu dojídáme obloženou bulkou a řízkem. Padá na nás únava. Není divu. Za chvilku se přemísťujeme před stadion, kde se dozvíme ortel. Skončily jsme čtvrté. Máme to za sebou. Mašírujeme radostně parkem a přes celé náměstí na nádraží. Tentokrát o poznání radostněji, než tomu bylo ráno. Do odjezdu autobusu zbývá ještě pár minut. Zchvácené silným sluncem se chladíme zmrzlinou a vydáváme se na delší cestu domů, než jsme čekaly. Na dálnici došlo k nehodě. Do Starého Města přijíždíme s více jak hodinovým zpožděním, ale šťastné, že všechno dobře dopadlo.

Sdílejte!