Strážnické peklo

1. července – první den prázdnin. Na vlakovém nádraží se schází 14 žáků, aby začátek svéhP1060783o volna věnovali turistickému kroužku. Po dobrodružné cestě vlakem jsme vystoupili ve Strážnici, kde nás velmi vřele vítalo sluníčko. Při cestě do kempu jsme si obhlídli město a některé jeho pozůstatky z doby minulé. Před polednem jsme došli na místo našeho pobytu – Autokempink Strážnice. Po vybalení, převlečení se do letních věcí, jsme se vydali prošmejdit celý kemp, abychom věděli, co nám nabízí. Lákalo nás koupaliště, minigolf i kolotoč. Pro zklidnění všech zúčastněných byla připravena krátká přednáška o historii města Strážnice. Odpoledne jsem se vydali ke strážnickému přístavu u Baťova kanálu. Se slunečními paprsky v zádech jsme nastoupili do klimatizované vyhlídkové lodi nesoucí jméno Amos. Hodinovou plavbu nám zpříjemňoval vodník Ferda, který nás seznámil s původem a využitím Baťova kanálu, ukázal nám své rodinné příslušníky na březích, kterým jsme nejen recitovali, ale i zpívali. Tím jsme si vysloužili další pokračování v cestě bez dušičkových obětí. Navnaděni z plavby většina oblékla po příchodu plavky a vydala se před večeří zchladit svá prohřátá těla na místní koupaliště. Voda všechny příjemně osvěžila. Po večeři někteří vyspávali nápor sluníčka, jiní se zabavili na minigolfu. Jako správní kempaři jsme večer sedli k ohništi, opékali špekáčky a povídali si. Hovory probíhaly u zhasínajícího ohně dlouho do noci, pak už nás čekal zasloužený odpočinek. První ranní paprsky se hlásily o slovo a my se vzbudili do dalšího parného dne. Po snídani jsme se domluvili, že sobotní dopoledne strávíme v areálu kempu a na koupališti. Čas při vodních radovánkách plynul víc, než bychom si přáli a po vydatném obědě nás čekala cesta městem na vlakovou stanici. Sluníčko nás neopustilo ani při cestě domů. Do Starého Města dojelo 14 unavených, opálených (spálených) dětí, které spojují zážitky z pekelně slunečné Strážnice a z posledního turisťáku v tomto školním roce.

Sdílejte!