Když nejde hora k Mohamedovi…= člověk někdy musí udělat první krok, i když si myslí, že by jej měl udělat ten druhý.
Prvním šiřitelem a zakladatelem islámu se stal Mohamed. Seznámil se s různými náboženstvími. Pro odpor kupecké oligarchie v Mekce byl Mohamed nucen uchýlit se z Mekky do Medíny. Mohamed si postupně podrobil beduínské kmeny, v r.631 se vítězně vrátil do Mekky a položil základ ke sjednocení arabských kmenů na základě islámu.
Vyznavače nového náboženství spojovala víra v jediného boha Alláha a jeho posla Mohameda,víra v nesmrtelnost lidské duše a naděje na posmrtný ráj. Vyznavači islámu byli povinni se pětkrát denně modlit a putovat do Mekky, náboženského centra arabského světa a posvátným pramenem a svatyní Kaabou. Věrouku islámu shrnoval korán – soubor Mohamedových výroků.
Jednou z povinností muslimů, bylo šířit víru mečem. Tuto povinnost plnili opravdu vrcholově. Jejich útoky byly nejdříve namířeny proti byzantské a perské říši. Postupně dobyli Palestinu, Sýrii a Egypt, podmanili si Persii a pronikli až do Indie, ovládli severoafrické pobřeží a odtud část Pyrenejského poloostrova. Jejich expanzi do Evropy zastavil až r.732 Karel Martel.
A co má Mohamed společného s horou? V jedné kapitole koránu je pasáž o tom, že Mohamed přikázal nějaké hoře, aby k němu přišla. Pokračování však uvedeno není, z čehož lidé zřejmě usoudili, že nešla-li hora, musel jít Mohamed a zbytek rčení – musí jít Mohamed k hoře – doplnila tedy lidová fantazie a zkušenost.Zpracovala Valentina Savkiv, 9.e