= odmítnout zodpovědnost za další vývoj věci a tím i svou vinuStarověká Judea dostala název podle kmene Juda, který byl nejpočetnější z dvanácti židovských kmenů. V době římského císařství spravovali jejich území správci, dosazovaní Římem. Sídlili v Caesarei a do Jeruzaléma se vypravovali jen o velkých svátcích. V letech 26-36 n. l. byl správcem Judey Publius Pilatus, nesprávně později nazývaný Pilát Pontský.
U Hebrejců se nezapsal dobře z několika důvodů, zejména proto, že vybíral z jejich chrámů peníze, i když je používal na veřejně prospěšné věci, například na stavbu vodovodu. Mnohem více však vešel do povědomí jako soudce Ježíše, kterého vydal k ukřižování. O svátcích bylo totiž v Jeruzalémě zvykem propouštět na svobodu jednoho vězně. Proto dal Pontius Pilatus zástupu na vybranou: má propustit lotra Barabáše nebo Ježíše? Shromážděný dav si vybral Barabáše a tím vlastně odsoudil Ježíše k ukřižování, neboť Pilatus si podle biblického podání před očima zástupu umyl ruce a prohlásil:
„Já nejsem vinen smrtí toho člověka,  je to vaše věc.“
Naznačil tím, že s celou záležitostí nehodlá mít nic společného. Zpracovala Hrušková Alžběta a  Ivana Haklová  z 9.C