Vážení žáci, učitelé, rodiče, pane starosto a přátelé.
CHTĚL BYCH VÁS ZDE UVÍTAT. SEŠLI JSME SE ZDE PROTO, ABY TITO ŽÁCI DALI SBOHEM SVÉ POVINNÉ DEVÍTILETÉ ŠKOLNÍ DOCHÁZCE.KDYŽ JSME NASTUPOVALI DO PRVNÍCH TŘÍD, TAK JSME SE TĚŠILI. UČILI JSME SE PSÁT, POČÍTAT A POŘÁDNĚ ČÍST. TAK SE TĚCH DEVĚT LET TÁHLO, AŽ SE TO DOTÁHLO DO POSLEDNÍHO – DEVÁTÉHO ROČNÍKU.TA TĚCHTO DEVĚT LET JSME POZNALI SPOUSTU ZNÁMÝCH A ZÍSKALI SPOUSTU NOVÝCH KAMARÁDŮA KAMARÁDEK. POZNALI SPOUSTU VĚCÍ A PROŽILI JEŠTĚ VĚTŠÍ SPOUSTU DOBRODRUŽSTVÍ A PŘÍHOD.KDYŽ JSME NASTUPOVALI DO ŠESTÉ TŘÍDY, TAK JSME SI ŘÍKALI: „ UŽ ABYCHOM BYLI V DEVÍTCE.“ A TO SE TEĎ SPLNILO.KDYŽ SI TO TAK VEZMEME, TAK VSTUPIJEME JEDNOU NOHOU DO ŽIVOTA. VYSTUDUJEME STŘEDNÍ ŠKOLY A UČILIŠTĚ. NĚTEŘÍ SI UDĚLAJÍ K UČILIŠTI NÁSTAVBU, NĚKTEŘÍ BUDOU POKRAČOVAT NA VYSOKÉ ŠKOLE.NAJDEME SI DOBROU PRÁCI, PARTNERKU, ČI PARTNERA, ZALOŽÍME RODINU, POSTAVÍME DŮM, VYTVOŘÍME V NĚM DOMOV, VYCHOVÁME V NĚM SVÉ POTOMKY A CELÝ ŽIVOT BUDEME VZPOMÍNAT: „ACH, TA ZLATÁ ZÁKLADKA!“DĚKUJI VŠEM UČITELKÁM A UČITELŮM ZA PEVNÉ NERVY A VÝDRŽ A PANU ŘEDITELI ZA DOBRÉ VEDENÍ ŠKOLY.VOJTA BOTLÍK, 9.C