= přát úspěch a zdar
K oblíbeným hrám starých Římanů patřily gladiátorské hry. Původně byly součástí pohřebních slavností, při nichž měla prolévaná krev vyjadřovat míru zármutku pozůstalých. První hry se konaly roku 254 p.n.l., na jejich další pořádání vynakládal stát velké peníze římským úředníkům, kteří byli pořadateli her. Pokud tyto peníze nestačily, často sahali úředníci do svých kapes kvůli popularitě. Někdy se dokonce i zadlužili.
Gladiátoři, jejichž prací bylo zabíjet, byli cvičeni ve zvláštních školách. Jejich povolání bylo považováno za nečestné a výraz gladiátor bylo považováno za hanlivé. Gladiátory se stávali zločinci odsouzení na smrt, zajatci a otroci, kteří zápasili až do zabití soupeře.
V boji se setkávali muži vyzbrojeni stejnými zbraněmi, ale i vyzbrojeni různě. Časem přibyly i zápasy mužů se šelmami.
Vítěz býval odměněn palmovou ratolestí a později peněžitou odměnou.
Poražený mohl prosit o milost zdviženým palcem nebo ukazováčkem levé ruky. O výsledku rozhodoval císař – jeho palec zdvižený vzhůru znamenal milost, obrácený dolů smrt. Držet tedy palec vzhůru = štěstí.
Gladiátorské hry byly pro svou krutost v roce 325 zakázány, ale symbolická hra s palcem vzhůru a dolů je dodnes zachována.
Lukáš Schutz, 8.a