Byl jednou jeden pes a říkali mu Rek. Jako štěňátko si hrál s dětmi na trávníku.
když vyrostl, hlídal hospodáři ovce. Hlídal a všechny ovečky uhlídal. Ale jak zestárl, zapomněl hospodář na Rekovy dobré služby. Pořídil si nového psa a pejska Reka vyhodil. Rek plakal a plakal. Nový pes byl mladý a hezký. Večer, když šel hospodář spát, přikázal psovi, aby hlídal ovečky. Hospodář usnul. Začaly se dít věci.
Přiběhl vlk z lesa a povídal: „Hej, pse, ty máš hlad, já mám hlad, nerozdělíme si jednu ovečku, hospodář nic nepozná.“ Pes souhlasil.
Ráno, když se hospodář probudil, šel si spočítat své ovečky. Počítal, počítal, ale nemohl se dopočítat, jedna mu pořád chyběla. „No nic, asi se někam zatoulala,“ řekl si.
Večer si šel lehnout, zase se vše opakovalo. Vlke si se psem rozdělili jednu ovečku. Ráno se hospodář zase nemohl dopočítat. Chyběly mu dvě ovečky. Večer tentokrát nešel hospodář spát. Počíhal si na psa, co bude dělat. Když viděl, ze se pes dělí o ovečku s vlkem, okamžitě psa vyhnal. Hospodář naříkal: „Ach, já hlupák, vyhnal jsem mého dobrého věrného Reka. Ani jedna ovečka se mu neztratila, i když byl starý. Půjdu ho hledat.“
Ráno vyrazil svého pejska hledat. Našel ho v nedaleké stodole zamuchlaného v kupě sena.
Hospodář se mu omluvil a zanesl ho zpátky domů. Jestli nezemřeli, tak tam spolu žijí šťastně dodnes.
Barbora Nucová, VI. C