Po zániku Velké Moravy se setkáváme se školskou činností ve Starém Městě ve 13. století. Z té doby nacházíme zmínky o staroměstské farnosti a není pochyb, že při faře existovala i farní škola.Zachované dokumenty svědčí o tom, že o místa kantorů byl velký zájem. V roce 1800 získal místo kantora Šebastián Brix, který místo dostal i proto, že se zavázal vykonávat funkci obecního písaře. Ze záznamů o první staroměstské škole víme jen to, že už v roce 1790 byla budova pro vyučování nezpůsobilá, neboť v její třídě, která mohla pojmout 90 žáků, se jich tísnilo 140 i více. Z toho důvodu byla vedena dlouhosáhlá jednání o stavbě nové školní budovy. Jednání končí v roce 1824, kdy byla postavena nová škola. Stavbu provedl za 3594 zlatých krajský zednický mistr Felix Tomášek. Školní budova č.1 (dnes již zbořená) byla sice nová, ale už v roce 1838 byla její Školní budova č.1kapacita nedostačující, takže byla prováděna přístavba hospodářských místností. Až do roku 1875 byla škola jednotřídní. Ve třídě se nacházelo 16 lavic. V budově byl též byt učitele (tehdy rektora), záchody, hospodářské místnosti a ve dvoře chlév pro jednu krávu. Kronikář a nadučitel Karel Prošek píše: „Celá školní budova byla z tvrdého materiálu vystavena, proti ohni pojištěna. Zdě byly vůbec bíle olíčeny.“ Prostor před školní budovou byl neustále znečišťován, protože se zde pásly husy, zastavovaly se koňské povozy s prasaty, která zde volně vypuštěná ryla. Proto se roku 1876 obrátil správce školy Karel Prošek na obecní radu, aby byla před školou zřízena oplocená zahrádka. Odpověď výboru obce byla stručná: „… Kdo zahrádku míti chce, ať si ji sám provede.“ A tak v březnu téhož roku je požádán pan Isidor May, majitel místního cukrovaru, a jeho správce Karel Schweder, aby škole pomohli. Oba projevili ochotu, správce ještě poslal tesaře a plot z borového dřeva byl brzy hotov. Zahrádka byla osázena okrasnými dřevinami, které dodal pan May. V červenci 1874 bylo započato s přístavbou druhé učebny. Trvala do října 1874, ale vyučování v ní začalo až ve školním roce 1875/76. Stavbu provázel i soudní spor o padesát zlatých, což byl dluh mezi dvěma staroměstskými občany, kteří stavbu zabezpečovali. Ale už v roce 1880 se obecní rada usnesla, že dvoutřídní škola by měla být rozšířena na trojtřídní za předpokladu, že bude rozšířena školní budova. Nic netrvá věčně…Ve dvou třídách se totiž v zimním období tísnilo až 450 žáků. Protože však obecní rada neměla dostatek peněz, došlo jen k dílčím úpravám bytu nadučitele, světničky pro podučitele a úpravě komínů, půdy a hospodářských prostor ve dvoře. V roce 1884 došlo k velkému krupobití, takže se obecní výbor rozhodl, že pro nedostatek peněz se musí s další stavbou počkat. Ale již v prosinci 1885 byla podána žádost na zemský fond, aby bylo obci zapůjčeno 20 000 zlatých. Tato žádost byla ale výborem zemského sněmu zamítnuta, „…že obec Staré Město jest dosti majetná i může bez velkých obtíží dotyčnou stavbu školní provésti.“ V roce 1886 navštívil školu c.k. okresní školní inspektor Josef Štrommer a jednal i s místní obecní radou o rozhodnutí zemské školní rady – aby bylo započato se stavbou školní budovy, protože není možné situaci odkládat “ a obci poshověti.“ Začalo jednání o pozemku, který byl v sousedství stávající školy a který vlastnil velkostatek z Uherského Hradiště. Zdlouhavé jednání nakonec vedlo obecní radu k rozhodnutí, že se nebude stavět nová škola, ale stávající dvoutřídní budova bude nastavena. Nástavbou tří učeben měla být škola pětitřídní. Toto usnesení z 8. června 1887 se začalo plnit velmi brzy. Zemská školní rada byla požádána, aby povolila ukončení školního roku 13. června a prázdniny byly prodlouženy po dobu trvání stavby.