Jižní Anglií netradičně

OLYMPUS DIGITAL CAMERAPoslední květnový týden jsme se se žáky 8. a 9. ročníků vydali poznávat krásy jižní Anglie. Naše cesta začala 25. května, kdy jsme v počtu 50 žáků a 3 pedagogů nastoupili do autobusu a cestovali přes Německo, Belgii a Francii do přístavu Calais. Z Calais jsme se trajektem přeplavili přes Lamanšský průliv a přistáli v Doveru v časných ranních hodinách. Z vrcholu vysokých křídových útesů nás přivítal hrad, zbudovaný v místech původní staré anglosaské pevnosti. Začal náš první poznávací den v jižní Anglii.

Projížděli jsme zvlněnou krajinou jihovýchodního pobřeží, míjeli jsme stáda pasoucích se ovcí a krav, obdivovali jsme malebná městečka a vesnice a tajil se nám dech pokaždé, když naši řidiči projížděli miniaturními kruhovými objezdy. Zvládali to bravurně. Romantický obraz dokreslovaly zbytky pevností a hradů roztroušených po krajině, které měly v minulosti odstrašovat nájezdníky z pevninské Evropy. Naše první zastávka byla u postavy muže zobrazeného na kopcích poblíž Eastbourne zvaného Long Man of Wilmington. Jeho historický původ není prokázaný. Existuje několik teorií o jeho vzniku a jedna z nich hovoří o jeho prehistorickém původu. Po noci strávené v autobuse nám krátká ranní procházka prospěla. Odtud jsme zamířili do Brightonu, což je světoznámé přímořské letovisko a lázně, kde jsme strávili celý den. Dopoledne jsme navštívili podmořské akvárium Sea Life Centre, ve kterém jsme viděli žraloky a další mořské živočichy žijící v britských vodách. Odpoledne jsme si prohlédli majestátní Royal Pavillion, který náleží k nejpřepychovějším stavbám v Británii. Architekt John Nash jej postavil v indickém stylu, interiéry jsou však zařízeny ve stylu čínském. Prostopášný Princ z Walesu, jenž v roce 1820 usedl na trůn jako král Jiří IV., zde pořádal opulentní večírky a sjížděla se sem za ním urozená společnost. Nejvíce se nám líbily královy komnaty, hodovní síň s obrovským křišťálovým lustrem a hudební sál se zlatými nástěnnými malbami. V závěru dne jsme se přesunuli na oblázkovou pláž a prohlédli si další zajímavost města, viktoriánské molo Brighton Pier, které zasahuje 512 m do moře a láká návštěvníky pasážemi se zábavními podniky. Přestože koupání v moři bylo údajně vymyšleno v Brightonu, raději jsme to nezkoušeli. Moře je zde velmi studené. Kolem šesté hodiny jsme nasedli do autobusu, který nás zavezl do nedalekého letoviska Worthing, kde jsme se ubytovali v anglických rodinách.

Náš druhý poznávací den začal v osm hodin ráno. Nejprve jsme zamířili do Chichesteru. Tomuto zachovalému trhovému městu vévodí katedrála, vysvěcená v roce 1108. Její věž je údajně jedinou katedrální věží viditelnou z moře. Poté, co nám pan průvodce povyprávěl o historii osídlování ostrova a přeložil text na památníku před katedrálou, jsme si prohlédli moderní malby od Grahama Sutherlanda a vitráž od Marka Chagalla uvnitř katedrály. Následovala procházka půvabnými ulicemi města a prohlídka trhového kříže z 16. století v centru. Naše další zastávka byla nedaleko od Chichesteru v muzeu pod širým nebem Weald&Downland Open Air Museum, ve kterém jsme si v překrásné krajině prohlédli přibližně 50 historických jihoanglických venkovských budov ze 13. – 19. století. Odtud jsme se vydali do přístavu Portsmouth. Kdysi to býval rušný námořní přístav, ale dnes je to mnohem poklidnější město, které láká zejména ty, kdo se zajímají o námořní minulost Anglie. Ve staré loděnici, označené nyní jako Portsmouth Historic Ships, se nachází většina významných památek. Nechybí mezi nimi ani trup Mary Rose, oblíbené lodi Jindřicha VIII. Vedle ní kotví Victory, anglická vlajková loď, na které zemřel roku 1805 u Trafalgaru admirál Nelson a která byla zrekonstruována do původní krásy. V loděnici jsme začali prohlídkou dílen, které slouží k opravě lodí. Někteří z nás si tady zkusili vyrobit provaz, který si pak mohli odnést domů na památku. Pokračovali jsme prohlídkou Victory a nahlédli do života námořníků před 250 lety. Potom jsme zamířili do muzea Royal Naval Museum, věnovaného námořním dějinám od 16. století po bitvu u Falkland. Zde nás nadchl neporazitelný Warrior. Prohlídku loděnice jsme zakončili asi ¾ hodinovou plavbou na lodi kolem přístavu. V dálce jsme pozorovali obrysy ostrova Isle of Wight, který je oblíbenou základnou pro milovníky plachtění. Krátce po šesté hodině jsme se autobusem vydali na cestu zpět do Worthing a těšili jsme se na večeři v anglických rodinách.

Náš třetí a poslední poznávací den začal v půl osmé ráno. Rozloučili jsme se s klidným městem Worthing a vydali jsme se na cestu do největšího evropského města. Londýn nás přivítal v půl desáté dopoledne. Podzemní dráhou jsme se z okraje Londýna přesunuli do stanice London Bridge, odkud jsme pokračovali pěšky přes most Tower Bridge směrem ke královské pevnosti Tower of London. Zde jsme se rozdělili na dvě skupiny. První skupina šla na prohlídku pevnosti, kde shlédla královské korunovační klenoty, druhá skupina pokračovala v pěší procházce ke Katedrále sv. Pavla. Obě skupiny se pak prošly po nábřeží řeky Temže a setkaly se u galerie Tate Modern. Po krátkém odpočinku jsme vyrazili směrem k Westminsteru. Společně s davy turistů jsme přešli řeku Temži po mostě Westminster Bridge, prohlédli jsme si budovu parlamentu, Big Ben a Westminsterské opatství, prošli jsme královským parkem St. James’s Park směrem k Buckinghamskému paláci. Protože bychom nestihli předem zarezervovanou atrakci, London Eye, rozhodli jsme se k velkému zklamání většiny z nás vypustit nákupy na Oxford Street a pokračovali jsme přes Piccadilly Circus směrem k Whitehall. Přešli jsme řeku Temži po Golden Jubillee Bridge a vydali jsme se k London Eye – naší závěrečné zastávce. Bohužel nás zde čekalo druhé zklamání. Cestovní kancelář chybně zarezervovala lístky, a tak jsme se i této vytoužené atrakce museli vzdát. Smutní a zklamaní jsme opouštěli Londýn. Domů jsme dorazily v pátek ve večerních hodinách.

Jedno anglické přísloví říká: Every cloud has a silver lining. A jak na závěr při loučení řekla paní učitelka Kunová, přestože se nám něco nepovedlo, budeme vzpomínat na to dobré. Na krásnou anglickou krajinu, slunečné počasí, příjemné anglické rodiny, ochotné řidiče autobusu a zábavu, kterou jsme si při cestování společně užili.

Sdílejte!