Proč se říká..

Vypít nápoj lásky = osudově se zamilovat.      Z  řady pověstí, bájí, ale i z historie známe bezpočet pozoruhodných dvojíc, které se do sebe osudově zamilovaly, ať už  jejich vztah skončil věrností až za hrob nebo tragicky: Orfeus a Euridiké, Paris a Helena, Odysseus a Penelopé, Caesar a Kleopatra, Romeo a Julie, Hamlet a Ofélie, Faus a Markéta, Othello a Desdemona, ale i Jeník a Mařenka nebo Švanda a Dorotka. Na čestné místo mezi nimi se řadí i příběh o Tristanovi a Izoldě, který svými kořeny tkví v prastaré keltské pověstí o lásce silnější než čest, život a smrt.
      Statečný rytíř Tristan byl synovcem cornwallského krále Marka, který jej pověřil, aby se jeho jménem ucházel o krásnou irskou princeznu Izoldu, zvanou Zlatovlasá. Do děje však zasáhla Izoldina matka, která hodlala pomocí kouzelného nápoje lásky docílit toho, aby se starý král a mladá dívka do sebe skutečně zamilovali a mohli spolu šťastně žít až do smrti, tedy alespoň smrti královy. Ovšem v průběhu plavby z Irska do Skotska došlo k omylu, neboť služebná dala vypít kouzelný nápoj, připravený pro krále, Tristanovi a Izoldě, a neštěstí bylo na světě. Oba se do sebe osudově zamilovali a i když vše pokračovalo podle připraveného scénáře – Izolda se provdala za Marka i Tristan se oženil – nikdy na sebe nezapomněli. Setkali se znovu až po dlouhém odloučení, kdy přijížděla Izolda léčit těžce zraněného Tristana. Jeho žena mu však sdělila, že loď, na které má být Izolda, má vyvěšenou černou vlajku, což znamená, že Izolda na palubě není. Tuto ránu Tristan nepřežil a Izoldě prasklo srdce.Zpracovala Valentina Savkiv, 9.E

Sdílejte!