Exkurze 5. tříd do Jeseníků

Ve dnech 24. a 25, května 2006 jsme společně podnikli exkurzi do skláren v Rapotíně, do výrobny ručního papíru ve Velkých Losinách, do zámku Velké Losiny a výstup na nejvyšší horu Jeseníků Praděd, čímž jsme navázali na přírodovědné a vlastivědné učivo pro 5. třídu.

     První den jsme kolem 11. hodiny dorazili do Rapotína, kde nás už očekával zástupce skláren. Nejdříve nás zavedl do muzea sklářství v oblasti, povyprávěl nám zajímavosti z historie tohoto oboru a uvedl nás do prostorů, kde se tradičním způsobem vyrábějí výrobky ze skla. Pro žáky to byla zajímavá zkušenost, protože si mohli na vlastní oči ověřit, kolik práce dá vytvoření takového křehkého výrobku.
Druhou zastávkou byl zámek ve Velkých Losinách, jen pár desítek metrů od skláren, v němž žili Žerotínové, zakladatelé zdejších skláren a významná šlechta. Žáci si vzpomněli, že Karel st. ze Žerotína pomáhal Janu Amosi Komenskému na jeho útěku ze země. Zámek byl i znám i čarodějnickými procesy ze 17. století, při nichž přišlo o život více než 100 nevinných občanů, majetných i nemajetných.
Kolem 16. hodiny nás očekávali v místní výrobně ručního papíru. Zde si žáci opět doplnili své znalosti o výrobě této suroviny, na vlastní oči viděli provoz a zhlédli dokumentární film na toto téma. V místní prodejničce si někteří zakoupili výrobky z ručního papíru a nainspirovali se jeho využitím při výtvarné výchově.
Ubytovaní jsme měli zajištěno ve zdejší škole za velmi slušnou cenu. Po absolvovaných exkurzích jmse byli všichni unaveni, a tak jsme se těšili, jak se navečeříme a natáhneme na postele. Setkali jsme se s velmi vstřícným a přátelským přístupem pana správce, který je bývalý kantor, tudíž ví, co děti potřebují. Po chutné večeři jme využili prostorů školního hřiště a později i školní tělocvičny. Znavené a pokojené děti usnuly, jako když je do vody hodí.
Druhý den ráno, po vydatné snídani, nás autobus zavezl do Karlovy Studánky, odkud jsme se vydali na náročnou, ale vzrušující cestu údolím Bílé Opavice na Praděd, nejvyšší horu Jeseníků. Dětem se nejvíc líbilo, že asi uprostřed trasy byly zničené bezpečnostní mostky přes dravý potok, a tak jsme si museli radit, jak to šlo. Paní učitelka Tomaňová vymyslela náhradní řešení a nedala se ničím zaskočit. Náhodnou kládou přes říčku problém vyřešila a sklidila od žáků obdivný potlesk. Vyčerpaní ale šťastní jsme dorazili pod Praděd, dali si gulášovou polévku a napnění novou energií se obírali na Ovčárnu, odkud nás měl zdejší autobus odvézt zpět do Karlovy Studánky. Nezmokli jsme a už jsme zase doma, ve Starém  Městě. VÝLETU ZDAR A EXKURZI ZVLÁŠŤ!!!

Sdílejte!