Jak jste na tom s češtinou?

aneb zkuste diktát Zdeňka SvěrákaMilí Blažkovi,
píšeme, sotva jste odjeli, abychom Vám znovu poděkovali za ten skvělý nápad darovat nám dětské kolo po Vašem Davídkovi. Honzík se hned ráno rozhodl, že se stane cyklistou, a kdo to jako učitel jízdy odnesl, byl náš děda. Musel s ním běhat po návsi od hospody U Pípy, kterou znáte, až k lípě a zpět. Po několika riskantních jízdách už samozřejmě nemohl popadnout dech a sípal, ať kluk zabrzdí a sleze. Honzík však nechal dědu daleko za sebou a k údivu všech Jihočechů, kteří tu obraceli seno, šlapal dál. Svou první samostatnou jízdu na bicyklu ukončil nárazem do vrat ze shnilých, nedbale sbitých prken. A představte si, co řekl panu Málkovi, který se divil, kdo se mu to vlámal do stodoly: “ Umíš jezdit na kole?“
Zkoprnělý Málek řekl,  že ví, a na to náš novopečený velocipedista odpověděl: “ Já taky.“
Předchozí řádky jsou ryzí pravda, nic není vymyšleno.
Vaši Zdeněk a Marie Smělí

Sdílejte!