Vznik ČSR

Když skončily válečné útrapy, vracel se do staroměstských škol normální život. Vrátili se i učitelé z front, odešli běženci, kteří byli ve škole ubytováni, školy byly vyčištěny a opět se začalo vyučovat.

19. února 1921 bylo provedeno sčítání lidu. Staré Město mělo 5110 obyvatel. V chlapecké škole bylo celkem 415 žáků, v dívčí škole 464 žákyň. Celkem bylo na obou školách 879 žáků. Ne všichni místní chodili do škol ve Starém Městě: 54 dívek a 50 chlapců chodilo do škol v Uherském Hradišti.

V roce 1921 zemská školní rada v souladu s moravským zemským výborem povolila, aby ve Starém Městě byla zřízena smíšená měšťanská škola a aby se ihned otevřela první třída. Další třídy měly postupně přibývat. Pro měšťanskou školu však nebyly místnosti. Řídící učitel J. Šindler navrhoval, aby učebny byly umístěny do obecního hostince na radnici. Místní školní výbor tuto myšlenku podporoval, ale zvedla se vlna odporu. Podpisová akce návrh zmařila.

Měšťanská škola měla svou učebnu ve škole chlapecké. 879 žáků se učilo ve třech budovách – ve škole chlapecké, škole dívčí a ve třech třídách na Palánku. Stavba nové školní budovy byla nutností. V roce 1922 byl vybrán pozemek – patřil tehdy městu Uherské Hradiště – ale nebyl vykoupen a realizace stagnovala.

Vše se změnilo v roce 1923. Na podzim se začalo se stavbou. Do zimy byla hrubá stavba i se střechou hotova. V roce 1925 byla škola dokončena jako škola měšťanská a chlapecká. Dostala číslo domu 1000. 1. září 1925 začal nový školní rok i v této budově.

Správou školy byl pověřen definitivní učitel František Tyllich, který vystřídal řídícího učitele Jana Šindlera. Ten odešel do důchodu. Starostou v té době byl Matouš Novák, v říjnu 1924 byl zvolen nový starosta František Bříštěla. I když Staré Město mělo od roku 1925 tři školní budovy, kapacita škol nedostačovala. Je pravda, že třídy na Palánku byly definitivně zrušeny. Musely být ale rušeny odborné učebny, kreslírna, učebna pro ruční práce, aby bylo dostatek tříd. Budova číslo 1 mezitím chátrala a byla udržována pouze jednoduchými opravami. Měšťanská škola a obecné školy chlapecká i dívčí se staly přirozenou součástí Starého Města.

Úsilí škol a jejich výchovná práce ale nebyla lehká a narážela mnohdy na nepochopení. Školy byly napadány a jejich výchovné úsilí sráženo. Kronikář např. zaznamenal výrok člena místní školní rady, „že jest mu milejší obecní býk jak oba nadučitelé.“ I přesto měly školy nezastupitelné místo v obci. Díky svému osvícenství dokázaly prosadit, že obecní rada pravidelně pojišťovala žáky proti úrazu, že školy mnoho let budovaly školní knihovnu, že řadu let dostávali nemajetní žáci zdarma pomůcky. Pro nemajetné žáky bylo určeno i podávání polévek. V roce 1925 místní školní rada odsouhlasila, že škola bude mít svého školního lékaře. Stal se jím Dr. Josef Hůla. Obecní rada mu vyplácela mzdu 3000 Kč ročně. Pravidelné prohlídky žáků až čtyřikrát ročně byly samozřejmostí. K nim přibyly i pravidelné prohlídky chrupu.

Život školy běžel dál. V žádném případě školy nebyly ve vzduchoprázdnu. V jejich práci se odrážel život rodičů dětí a celé společnosti. Ustálil se počet žáků. Přibývalo těch, kteří odcházeli na gymnázium do Uherského Hradiště. Na tom měla zásluhy i staroměstská škola, která dokázala podchytit talentované žáky a přesvědčit rodiče o vhodnosti dalšího vzdělání jejich potomků. Odcházeli a přicházeli další učitelé. Největší změny byly po skončení 1. světové války a vzniku republiky, kdy počty učitelů přibývaly. Bylo to přirozené, protože postupem doby se třídy dělily na třídy s menším počtem žáků. Tak např. v roce 1926 přichází jako učitel na chlapeckou školu Art. Zelnitius, který se věnoval archeologii a pro St. Město a československou vědu zachránil nesmírně cenné nálezy z dob Velké Moravy. Zasloužil se o organizovaný archeologický výzkum ve Starém Městě. Shodou okolností archeologický výzkum řídil v pozdějších letech další mladý učitel Vilém Hrubý, který v roce 1938 nastoupil na zdejší dívčí školu a několik let ve Starém Městě vyučoval.

Sdílejte!